Při dubnové účasti hejtmana Kraje Vysočina na diskusním setkání s podnikateli v Třebíči se předseda představenstva OHK Třebíč Petr Šmejkal zeptal Vítězslava Schreka na několik dotazů.
Zde jsou jeho odpovědi.
1. Víme, že Kraj Vysočina má zmrazené prostředky u SBERBANK, která skončila v insolvenci. Jaký je aktuální stav s jejich získáním zpět a kolik peněz tam vlastně zůstalo?
Na přelomu roku odkoupila podle dostupných informací úvěrové portfolio Sberbank CZ Česká spořitelna. Z uhrazené částky a hotovosti ze splácených úvěrů by měli být podle veřejně deklarovaných zpráv insolvenční správkyně uspokojeni všichni věřitelé, včetně měst, obcí, krajů i velkých firem. Zatím nemám žádné zprávy, že by tomu tak být nemělo. Do konce letošního roku bychom mohli mít zadržovanou částku 2,4 miliardy korun vč. úroků zpět na svých nových účtech. Krajská samospráva si s touto neočekávanou situací poradila bez větších problémů jednak okamžitou aktualizací rozpočtu, efektivním přeplánováním výdajů a samozřejmě i úspornými opatřeními. Žádný připravený projekt jsme však nemuseli ani zrušit, ani odsunout, veškeré krajské stavby, aktivity, podpory i přípravy budoucích projektů proběhly a probíhají i nadále naplno. Díky důsledné revizi zdrojů i výdajů nepocítil region žádný výpadek v investicích ani v nezbytných provozních oblastech jako kraje, tak jeho příspěvkových organizací.
2. Zajímají nás krajské investice, které se budou realizovat v nejbližších letech na území našeho okresu, a to jednak jako občany, které zajímají změny, které nás čekají, ale také jako potenciální zhotovitele prací, které budete poptávat. Víme například o stavbě parkovacího domu v areálu Třebíčské nemocnice, ale přesto, můžete být, prosím, trochu konkrétnější a kromě něj zmínit i další investiční akce?
Pro kraj je samozřejmě vždy velkou přidanou hodnotou, pokud se na investičních akcích mohou dodavatelsky podílet regionální firmy. Příprava i samotná realizace stavby je pro ně, stejně jako pro nás, důležitou vizitkou a dobrým signálem směrem do území, že jsou partnery velkých projektů nejen pro veřejné služby. Vše má však jasná pravidla a Kraj Vysočina, stejně jako další veřejní zadavatelé, musí při výběru dodavatelů dodržovat podmínky dané zákonem o zadávání veřejných zakázek. V tomto směru máme u regionálních firem velké pochopení, tzn. že sice věnují velké úsilí zpracování nabídek, ale zároveň respektují výsledky výběrových řízení. Kraj naopak garantuje absolutní transparentnost, nestrannost a profesionalitu v zadávacích řízeních. Koneckonců obdrželi jsme za poctivý a seriózní přístup již několik ocenění.
Ale abych byl konkrétní: V letošním roce opraví Kraj Vysočina v Třebíči ulici 9. května a okružní křižovatku na silnici II/360. Na Třebíčsku připravujeme dále generální opravu II/152 Hrotovice – Dukovany, 2. stavba za téměř 200 miliónů korun, dále nás bude čekat oprava II/360 Trnava – Rudíkova, 1. stavba za cca 180 miliónů korun, připravuje se pokračování rekonstrukce silnice úseku od Valče po křižovatku s II/399 za přibližně 50 miliónů korun. Největší modernizaci silnic chce Kraj Vysočina spolufinancovat z evropských fondů. V letech 2025 – 2029 bychom z prostředků SFDI realizovat obchvaty Zašovic, Slavětic a Okříšek.
Pokud jde o veřejné stavby, tak jsme velice úspěšně dokončili úpravy pobočky Muzea Vysočiny Třebíč v Moravských Budějovicích, finišujeme s opravou Dětského domova v Budkově, přecházíme do druhé etapy rekonstrukce Domova mládeže při Střední průmyslové škole Třebíč, čeká nás generální oprava Domova pro seniory maželů Curieových, připravujeme generální rekonstrukci VOŠ a SŠVZZ Třebíč a na stole je záměr vybudování zcela nového objektu pro Základní školu Třebíč, kterou využívají děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
3. Do našeho kraje míří jedna z historicky největších investic státu, a to stavba nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany. S touto akcí bude spojena řada dopadů na region a projeví se ve všech sférách místního života. Za nás podnikatele bych určitě zmínil potenciál pro jakékoliv služby a výrobky, které máme jako místní firmy v sortimentu, protože zhotovitelé stavby budou potřebovat úplně všechno – počínaje nabíječkou na telefon, přes ubytování v hotelu až po tisíce tun betonu. Prospěch z této investice tak mohou mít všichni podnikatelé. Nicméně přinese to s sebou i nějaká úskalí, a to například tlak na zvyšování mezd našich zaměstnanců nebo zdražení nájmů, cen pozemků a obecně nemovitostí. Co Kraj Vysočina dělá pro to, abychom se jako region se všemi klady i zápory co nejlépe vyrovnali?
Vnímáme, že další výstavba Dukovan je pro rozvoj Třebíčska obrovskou ekonomickou příležitostí. Zároveň si dobře uvědomujeme určitá rizika, o kterých jednáme s vládou. Iniciovali jsme zpracování socioekonomické analýzy dopadů, která by měla jednoznačně identifikovat slabá místa i rizika takto významného projektu a navrhnout opatření, která by je maximálně eliminovala. Je třeba počítat s přílivem pracovní síly, kterou je třeba přirozeně integrovat jak z hlediska bydlení, tak návazných veřejných služeb, jako je dostupnost lékařské péče, vzdělání ale i třeba kultury. Na tuto skutečnost upozorňujeme při všech vhodných příležitostech a veřejných diskuzích. Bylo to i jedno z témat, které jsem řešil i s prezidentem republiky při jeho nedávné návštěvě Vysočiny. Zdaleka ale ne všechno lze ovlivnit pouze z krajské úrovně. Na stavbu se musí připravovat celý region, Dukovany, obce v blízkosti a samozřejmě město Třebíč. Dukovany jsou výzvou, která představuje úkol pro místní samosprávy stejně jako pro firmy. Je jasné, že stavba přinese do regionu novou práci a bude mít jistě vliv na trh práce a na poptávku po ní. Je třeba s tímto aspektem v území dopředu počítat a připravit se na to. Zásadní bude předvídatelnost. Jedním z největších krajských úkolů je připravit dopravní infrastrukturu. Na té intenzivně pracujeme a to jak na trase, po které se budou dovážet nadrozměrné komponenty pro výstavbu, tak na tzv. návozových trasách, po kterých bude dopravován materiál a lidé. Vyjednáváme s ministerstvem dopravy a zástupci Státního fondu dopravní infrastruktury ještě o podpoře další doprovodné infrastruktury, která by měla dobrou dopravní dostupnost zajistit. Zpracování analýzy dopadů dostalo od pana premiére za úkol Ministerstvo pro místní rozvoj, s nímž náš odbor regionálního rozvoje spolupracuje na formulaci zadání.
4. Co nás jako podnikatele dále velice zatěžuje je stav infrastruktury a obecně dopravy. Z Třebíče se můžeme do Prahy dostat veřejnou dopravou jen velmi složitě, chybí nám obchvaty měst a obcí, a to nemluvím jen o trase pro budoucí dopravu materiálu do Dukovan, opravy komunikací, které má kraj ve své správě probíhají pomalu, nekoordinovaně, o víkendech se nepracuje, řidiči prožívají každodenní stres v kolonách. Co s tím chcete dělat?
Objem veřejné dopravy pod objednávkou Kraje Vysočina zajišťující spojení města Třebíč s Jihlavou, Velkým Meziříčím, Brnem Moravskými Budějovicemi, atd. za poslední roky značně narostl. Jedná se například o spěšné vlaky Třebíč – Brno, spojení autobusové (linkové) Třebíč – Velké Meziříčí a Třebíč – Moravské Budějovice po většinu dne v hodinovém intervalu. Ke spojení Třebíč – Praha bych uvedl, že ze strany kraje je dlouhodobě vytvářen tlak na ministerstvo dopravy k zajištění odpovídající objednávky rychlíkového spojení. Jedním z důvodů vzniku spěšných vlaků Jihlava – Havlíčkův Brod bylo zajištění přestupních vazeb pro cestující například z Třebíče do Prahy na rychlík v Havlíčkově Brodě. Chápeme, že dva přestupy (v Jihlavě a následně v Havlíčkově Brodě) při cestě do Prahy, mohou být vnímány cestujícím negativně. Proto po apelu kraje na ministerstvo dopravy, došlo ke změně podoby objednávky rychlíkové linky R9 Praha – Havlíčkův Brod – Brno do podoby, kdy každé dvě hodiny daný rychlík pojede do Jihlavy. Při cestě Třebíč – Praha tak bude cestující přestupovat jen jednou, a to v Jihlavě z rychlíku od Třebíče do rychlíku do Prahy. Aktuálně má na daný provozní koncept ministerstvo dopravy už podepsané smlouvy s dopravcem se zahájením provozu s novými vlaky od prosince 2026.
Opravy komunikací v majetku Kraje Vysočina probíhají podle předem schválených harmonogramů, jsou závislé na finančních možnostech kraje a také na jeho úspěšnosti při čerpání evropských dotací. To je u všech veřejných investorů stejné. Řečí matematika se ke správnému výsledky dostaneme až po vyřešení dlouhé rovnice o mnoha neznámých. První složitou veličinou bývá výkup pozemků tzv. majetkoprávní příprava, kdy kraj (ale i obce a města) vede dlouhá jednání s vlastníky pozemků, současně se projektuje, zohledňují se dopady na životní prostředí, projednávají se záměry a probíhají četné konfrontace s partnery v území, pak je na řadě stavební řízení a třešničkou na dortu je několikaměsíční trvání zákonem upravené veřejné zakázky, kdy sice můžete dodavatele transparentně vybrat, ale to ještě neznamená, že se začne stavět. Institut odvolání například až k ÚOHS může představovat pro kraj, jako investora, i několikaměsíční zdržení. Máme s tím bohužel bohaté zkušenosti. Kraj je každopádně jako investor tím posledním, který by něco zdržoval, ale bohužel pokud nastanou komplikace tohoto druhu, musíme respektovat zákon, dané lhůty a často nastoupivší proces nemůžeme jakkoli coby veřejný zadavatel ovlivnit. Zároveň jsme se s tím ale úplně nesmířili a v rámci snahy o urychlení sporných situací v průběhu veřejných zakázek jsme iniciovali návrh na změnu zákona, která by například velmi zpřísňovala využití možnosti vydání tzv. předběžných opatření ze strany krajských soudů.
Dotaz na víkendovou práci bych spravedlivě směřoval na dodavatele – tedy na společnosti. Kraj ve svých zakázkách nelimituje dodavatele podmínkou práce o víkendu, ani nemůže. Pokud však stavba nedodržuje stanovený harmonogram, jsou dodavatelé nuceni víkendy odpracovat, v těchto případech jde však o rozhodnutí firmy. Bylo by zajímavé oslovit například některé členy (stavební společnosti) OHK Třebíč a zeptat se na jejich pohled na víkendovou práci v rámci veřejných zakázek pro veřejné instituce. Jaké s touto praxí mají zkušenosti, zda je pro ně výhodná nebo jaká pro ně představuje konkrétní rizika.
5. Kraj Vysočina je také velmi atraktivním turistickým cílem a podnikatelé ze sektoru gastro a ubytování + případné další obory, které jsou na turismu závislé, potřebují po velmi složitém období lockdownu kvůli pandemii Covidu vystřídaném energetickou krizí a inflací vzpruhu v podobě vysokého zájmu turistů o náš region. Dělá kraj něco pro ně? A co plánujete do dalšího období?
V roce 2022 přijelo na Vysočinu nejvíce turistů za posledních deset let, celkem 646 772 hostů a většina z nich byla tuzemských. Z dat krajské destinační agentury Vysočina Tourism vyplývá, že to bylo o 40 tisíc více než před covidovou pandemií v roce 2019, tedy v roce, který byl prozatím turisticky nejúspěšnější. Za těmito čísly je třeba hledat propracovanou spolupráci všech regionálních partnerů v cestovním ruchu. Počínaje infomačními centry, ubytovateli, provozovateli turistických atraktivit, pořadateli kulturních, sportovních i jiných zábavných akcí. Klíčovou roli v podpoře destinačního managementu už pár let hraje krajská příspěvková organizace Vysočina Tourism. Jejím cílem je podpora a také tvorba značky našeho regionu, soustředí se na publicitu turistických projektů, plánuje ve spolupráci s regionálními partnery atraktivní turistické sezóny.
Třebíč sama o sobě má obrovský turistický potenciál daný zápisem na seznam UNESCO. Patří tak k tzv. UNESCO trojúhelníku (Třebíč, Telč, Žďár nad Sázavou), který je pro Vysočinu typický a žádný z jiných regionů se takovou četností unikátních UNESCO památek pochlubit nemůže.
Pokud jde o podporu aktivit směřujících do turistického ruchu, pak kraj každoročně městům UNESCO posílá finanční podporu na posílení jejich propagace, navíc prostřednictvím Fondu Vysočiny mohou organizátoři akcí žádat kraj o jejich spolufinancování. Speciální podpora Kraje Vysočina jde například na pořádání třebíčských Slavností tří kápí nebo koncertnímu cyklu vážné hudby Václava Hudečka a jeho hostů. V regionu pak podporujeme jemnický Barchan, jaroměřický Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, automobilové závody v Náměšti nad Oslavou s názvem Zámecký vrch nebo tamní Folkové prázdniny.
6. Místo poslední otázky bych Vás chtěl požádat o vzkaz našim členům – podnikatelům z Třebíčska. Víte, pane hejtmane, pro nás tady je Jihlava daleko a i o krajském úřadu toho zase tak moc nevíme, a tak byste mohl zkusit zlepšit obraz kraje v našem podvědomí a vzbudit i u podnikatelů větší pocit patriotismu. My v OHK Třebíč ho máme. Spolupracujeme jako firmy mezi sebou a snažíme se, aby si firmy z našeho okresu dávaly vydělat navzájem. Jak na to nahlížíte Vy?
Myslím, že to vůbec není o fyzické vzdálenosti a paradoxně totéž občas slyším i v samotném krajském městě „jak to máme v Jihlavě na ten kraj daleko“. Kraje mají zkrátka své kompetence dané zákonem a ty musí naplňovat. Jsou to především veřejné služby – regionální veřejná doprava, ochrana životního prostředí, sociálně-zdravotní služby, uchování kulturního dědictví. Krajské služby jsou ve městech Vysočiny etablovány zcela přirozeným způsobem a chápu, že si to běžný Třebíčan, ostatně stejně jako Žďárák či Pelhřimák neuvědomuje, že je na „půdě kraje“, když vstupuje do nemocnic, do domovů pro seniory, do muzeí, do gymnázia či třeba speciální školy. Stejně tak to možná nevnímá, když nastupuje do autobusu nebo do vlaku, který ho veze do práce, že ho platí kraj, stejně jako silnici, po které jede. Na jednu stranu je to dobře, veřejné služby by měly fungovat v jakémsi uceleném servisním balíčku, který si občané platí ze svých daní. Na druhé straně je dobré vědět, jak to funguje a že to funguje lépe jako ucelený a propojený systém. K tomu je třeba určité spolupráce, vůle, ochoty někdy upřednostnit zájem celku nad parciální výhodou. Náš kraj bude tak silný a konkurenceschopný, jako jsou jeho města a obce. Ta mají svou specifickou roli jak v nižším samosprávním postavení, tak v tom krajském. Nikdy ale nebudou stejná, protože to není možné. Máme pouze jedno krajské město, 15 měst s rozšířenou působností a celkem 704 měst a obcí v celém kraji. Může to fungovat dobře jako celek, ale musíme chtít. Musíme chtít patřit do jednoho kraje a hledat v něm synergii, ne bojovat za každou cenu jen o lepší postavení či momentální výhodu pouze jeho částí. Možná máme obecně jako Češi trochu problém někam patřit, být něčeho součástí, přizpůsobit se vyšším zájmům. Pořád se nám něco nelíbí. Voláme po samostatnosti a nezávislosti, ale historie ukazuje, že nám to nikdy moc nešlo. Já jsem naopak pro integraci do smysluplného celku, který nás může udělat silnějším a stabilnějším.
A na závěr ještě zpátky k Třebíči. Z našeho datového skladu vyplývá, že v rámci okresu Třebíč minulý rok kraj realizoval projekty za více než půl miliardy korun – šlo o silnice, vzdělávání, zdravotní péči, kulturu i sport. Ostřílení podnikatelé a vedení firem mi dají jistě za pravdu, že není lepší způsob, než mluvit řečí čísel. Připraveny a naprojektovány jsou další projekty do let příštích. Kraji totiž na Třebíčsku záleží úplně stejně jako na dalších čtyřech bývalých okresech a věnujeme významnou pozornost tomu, aby se náš kraj rozvíjel rovnoměrně a některá z jeho částí nezaostávala za ostatními. Budu moc rád, pokud této snaze bude dobrá komunikace a spolupráce s OHK Třebíč nápomocna. Osobně jsem připraven kdykoli přijet, diskutovat a hledat společně řešení tam, kde bude třeba.
